Lodní deník: Jižní cykloplavba - z Dubrovniku do Trogiru
V září 2013 jsme se netradičně nalodili až na jihu, v Dubrovniku, historickém přístavu, jež svou krásou udivuje již po staletí. Kouzelná je poloha středověkého starého města, které se rozkládá na úpatí skalnatého masivu, ze tří stran ho omývá moře a je obehnáno mohutnými hradbami.
V dubrovnickém novém přístavu.
Do starého města jsme dojeli na kole, ale ulice města jsme si prošli pěšky.
Z Dubrovniku jsme vyrazili na sever: první večer na lodi jsme strávili na ostrůvku Šipan.
Nedělní etapa začínala v Prapratně, východním cípu poloostrova Pelješac.
…pokračovala přes Ston. V pozadí je vidět stonské opevnění, druhé nejdelší po Velké čínské zdi.
Ze Stonu jsme šplhali do kopce po šotolině.
Odměnou nám byly úchvatné výhledy na jižní cípy Pelješce a ostrůvky pod ním. Vlevo se klikatí „naše“ šotolinová cesta.
Ve vnitrozemí Pelješce nedávno vyrostly impozantní větrné elektrárny.
Loď na nás čekala v přístavu Žuljana a před večeří jsme stihli večerní koupání.
Večeře zmizela rychleji, než jsme ji stačili řádně vyfotit.
V pondělí na nás čekal Mljet, ostrov s pověstí tichého ráje. Uchvátil nás panenskou přírodou národního parku se sladkovodními jezery a mimořádně členitým pobřežím.
Podle legendy ostrov inspiroval Homéra při popisu kouzelného ostrova Ogyia v příběhu o Odysseovi a nymfě Kalypsó. Po Odysseovi je pojmenována jeskyně, kam jsme se dojeli vykoupat, údajně zde s mořskou nymfou prožil několik příjemných let… Nám se tu líbilo moc!
Naše bajková sekce projela Mljet po krásné zvlněné šotolině až k jezerům na západním cípu.
Každé ráno, když jsme se zrovna nevěnovali přeplavbě, jsme začínali jógovým protažením…
Ta následovala vzápětí – přeplavba na Korčulu a náš odpočinkový den.
Výhled z věže při slunce západu na korčulské střechy.
Odpočinkový den jsme zakončili v korčulské konobě u sklenky pošipu, místního bílého vína… Lépe řečeno několika karaf místního pošipu…
…a již opět v konobě! Vysápali jsme se pupnatským kopcem do vesničky Pupnat na západě Korčuly a vychutnáváme si pašticadu, jedno z nejpopulárnějších chorvatských jídel.
Cyklisté a cyklistky jsou rádi, že mají stoupání zdárně za sebou, a mávají do objektivu!
Projíždíme úrodným údolím vnitrozemní Korčuly. Tak tady, v okolí Čary, se pěstuje autochtonní odrůda pošip.
Odpolední slunce nás provází na vodovodní cestě – nádherné šotolině na severním pobřeží Korčuly. Naše etapa končí v přístavu Račišče.
Před tím ale ještě neodoláme a vykoupeme se v opuštěné zátoce jako z pohádky.
Po večeři následuje dezert!
Ranní jóga v Sučurji na nejvýchodnějším cípečku ostrova Hvar. Dnes nás čeká jeho dlouhý přejezd, nejprve po silnici a pak po šotolinové hřebenovce…
Není ovšem kam spěchat! První zastávka v první konobě po cestě a první dopolední sklenka vína…
Bajková sekce se odpojila ze silnice a sjela k moři po jedné z nejkrásnějších šotolinek na Jadranu kopírující malebné zátoky. V jedné z nich živelně naskákala do vody!
Po cestě pozorujeme požár v místech, kam směřujeme…
Po koupání nám ale pořádně vyhládlo a dáváme oběd v grillu.
Následuje šotolinová hřebenovka s krásnými výhledy na okolní ostrovy a pevninský masiv Biokovo a zastávkou ve středověké vesničce Humac, která je celá vybudovaná z kamene.
Na jejím konci jsme narazili na chorvatské hasiče, kteří celý den zápasili s poměrně velkým požárem na jihozápadě. Dokonce jsme poskytli rozhovor i místním reportérům… Měli jsme se stát slavnými…
…a skutečně! Následující ráno ve Slobodné Dalmácii vychází reportáž a citují i české cyklisty!
Výtisky pečlivě a se zaujetím pročítáme…
Ranní vylodění před poslední etapou na ostrově Šolta.
Šoltanská šotolina a další nezapomenutelné výhledy.
Naše týdenní kočování se chýlí ke konci. Užíváme poslední relax na horní palubě při přeplavbě dále na sever, do přístavu Trogir.
Zakončíme ho jak jinak než se zmrzlinou!